|
|
Mediální obraz Pinochetova režimu v zahraničních denících
Vojvoda, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozdílné mediální obrazy Chile v zahraničních denících v letech 1973, 1988 a 1990. Konkrétně se zaměřuje na deníky New York Times v USA, The Guardian ve Velké Británii a ABC ve Španělsku, které měly odlišné názory na Pinochetův režim a jeho vývoj. Práce se soustředí na všechny odkazy na Chile v období dvou týdnů ve všech klíčových momentech v historii Pinochetova režimu a srovnává pohledy jednotlivých deníků na tyto události. Cílem této práce je porovnat a analyzovat rozdílné mediální obrazy Chile v zahraničních denících a zkoumat vztahy jednotlivých deníků k Pinochetovu režimu. Teoretická část se zabývá historickým kontextem Chile jeho hospodářským a politickým vývojem stejně jako přiblížením jeho dvou nejvlivnějších politických osob druhé poloviny 20. století. Dále přibližuje ekonomický a politický vztah Chile a tří zemí, ze kterých sledované deníky pochází. V praktické části se zaměřím na tři nejdůležitější období v nejvýznamnějších momentech Pinochetova režimu, jeho převzetí moci, první plebiscit a konečné odevzdání prezidentského postu.
|
|
|
Mediální obraz Chile za vlády Augusto Pinocheta v československých a českých denících
Vavřinová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zjistit a popsat, jak bylo v československých a českých denících zobrazováno Chile za vlády Augusto Pinocheta a poté od konce jeho prezidenství do jeho smrti. Augusto Pinochet se dostal k moci v roce 1973 jako jeden ze čtyř členů vojenské junty, která svrhla socialistického prezidenta Salvadora Allende a jeho vládu Lidové jednoty. Pinochet se brzy stal nejvlivnější osobou v Chile a od roku 1974 vládl jako prezident. Roku 1988 většina Chilanů hlasovala proti jeho setrvání v úřadu, a tak v roce 1989 jako prezident skončil. Zůstal však vlivnou osobou, která rozdělovala Chilany na dva tábory, do konce svého života v roce 2006. Teoretická část se zabývá především historií a hospodářským vývojem Chile v daném období. Dále také poskytuje krátký diskurz do československé a české historie, který má za účel především popsat vývoj tištěných médií. Práce zkoumá články v československých česky psaných denících Rudé právo, Lidová demokracie a Mladá fronta a poté v českých denících Právo, Mladá fronta a Hospodářské noviny. Do vzorku byly zařazeny texty z několika období z let 1973 - 2006. Tato období byla vybrána podle významných událostí chilských dějin, které se v těchto obdobích odehrály. Použitou výzkumnou metodou je kvalitativní analýza.
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Universal jurisdiction and the principle of aut dedere aut judicare
Kseničová, Anna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje téme univerzálnej jurisdikcie a princípu aut dedere aut judicare. Okrajovo sa venuje aj otázkam imunity páchateľov medzinárodných trestných činov, v súvislosti s požívaním funkcie čelného predstaviteľa štátu. V úvodnej kapitole tejto práce je rozobraný pojem jurisdikcie ako základ pre pochopenie nadväzujúceho obsahu ďalšej kapitoly o samotnej univerzálnej jurisdikcii. V kapitole o historickom vývoji je popísaný vznik univerzálnej jurisdikcie, cez okolnosti ustanovenia Norimberského tribunálu až k z medzinárodnoprávne významnému procesu s Albert Eichmannom. V svojej práci sa snažím priblížiť dosiaľ nejednoznačne definovaný pojem univerzálnej jurisdikcie, priblížiť jeho obsah a rozsah oblastí jeho uplatnenia. V druhej časti tejto diplomovej práce sa venujem zásade aut dedere aut judicare t.j. povinnosti štátov stíhať páchateľov medzinárodných trestných činov, nachádzajúcich sa na ich území, alebo ich v opačnom prípade vydať štátu, ktorý sa ich stíhania dožaduje. Na prípade pred Medzinárodným súdnym dvorom v Haagu vo veci vydania bývalého čadského prezidenta Senegalom Belgicku demonštrujem praktické dopady zásady aut dedere aut judicare. Ďalej je obsahom práce i otázka zmluvného charakteru zásady aut dedere aut judicare, čo je priblížené v kapitole o konkrétnych...
|
|
| |
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Mediální obraz Chile za vlády Augusto Pinocheta v československých a českých denících
Vavřinová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zjistit a popsat, jak bylo v československých a českých denících zobrazováno Chile za vlády Augusto Pinocheta a poté od konce jeho prezidenství do jeho smrti. Augusto Pinochet se dostal k moci v roce 1973 jako jeden ze čtyř členů vojenské junty, která svrhla socialistického prezidenta Salvadora Allende a jeho vládu Lidové jednoty. Pinochet se brzy stal nejvlivnější osobou v Chile a od roku 1974 vládl jako prezident. Roku 1988 většina Chilanů hlasovala proti jeho setrvání v úřadu, a tak v roce 1989 jako prezident skončil. Zůstal však vlivnou osobou, která rozdělovala Chilany na dva tábory, do konce svého života v roce 2006. Teoretická část se zabývá především historií a hospodářským vývojem Chile v daném období. Dále také poskytuje krátký diskurz do československé a české historie, který má za účel především popsat vývoj tištěných médií. Práce zkoumá články v československých česky psaných denících Rudé právo, Lidová demokracie a Mladá fronta a poté v českých denících Právo, Mladá fronta a Hospodářské noviny. Do vzorku byly zařazeny texty z několika období z let 1973 - 2006. Tato období byla vybrána podle významných událostí chilských dějin, které se v těchto obdobích odehrály. Použitou výzkumnou metodou je kvalitativní analýza.
|
|
|
Universal jurisdiction and the principle of aut dedere aut judicare
Kseničová, Anna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje téme univerzálnej jurisdikcie a princípu aut dedere aut judicare. Okrajovo sa venuje aj otázkam imunity páchateľov medzinárodných trestných činov, v súvislosti s požívaním funkcie čelného predstaviteľa štátu. V úvodnej kapitole tejto práce je rozobraný pojem jurisdikcie ako základ pre pochopenie nadväzujúceho obsahu ďalšej kapitoly o samotnej univerzálnej jurisdikcii. V kapitole o historickom vývoji je popísaný vznik univerzálnej jurisdikcie, cez okolnosti ustanovenia Norimberského tribunálu až k z medzinárodnoprávne významnému procesu s Albert Eichmannom. V svojej práci sa snažím priblížiť dosiaľ nejednoznačne definovaný pojem univerzálnej jurisdikcie, priblížiť jeho obsah a rozsah oblastí jeho uplatnenia. V druhej časti tejto diplomovej práce sa venujem zásade aut dedere aut judicare t.j. povinnosti štátov stíhať páchateľov medzinárodných trestných činov, nachádzajúcich sa na ich území, alebo ich v opačnom prípade vydať štátu, ktorý sa ich stíhania dožaduje. Na prípade pred Medzinárodným súdnym dvorom v Haagu vo veci vydania bývalého čadského prezidenta Senegalom Belgicku demonštrujem praktické dopady zásady aut dedere aut judicare. Ďalej je obsahom práce i otázka zmluvného charakteru zásady aut dedere aut judicare, čo je priblížené v kapitole o konkrétnych...
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Vývoj hospodářství v Chile v 60. a 70. letech 20. století s důrazem na tržní reformy po roce 1973
Strejčková, Klára ; Pekárek, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dopadu hospodářských reforem přijatých v Chile v 60. a 70. letech 20. století. Práce se zaměřuje zejména na analýzu vývoje exportu a inflace v kontextu vojenského převratu v roce 1973, který byl přímým důsledkem vlády komunistického prezidenta Salvadora Allendeho mezi lety 1970-1973, jenž se pokusil společnost ekonomicky a sociálně transformovat v socialistickou. V práci byla potvrzena hypotéza, že protržní reformy přijaté po roce 1973 vedly k diverzifikaci chilského exportu a zároveň také k postupné stabilizaci inflace. Ta se v důsledku socialistického řízení Allendeho vlády vyšplhala na hodnotu přesahující 350 %. Práce přináší srovnání dvou velmi rozdílných ekonomických doktrín, které v 70. letech formovaly Chile. Porovnává socialistické řízení vlády, zaměřené na znárodňování soukromého sektoru, s vládou v duchu velmi liberálního, protržního způsobu řízení ekonomiky, založeného na snižování velikosti veřejného sektoru, privatizaci a odstraňování bariér zahraničního obchodu.
|
host ::
RSS.